1.FARNÍ DEN

Pastorační rada farnosti usoudila, že by bylo vhodné pokusit se uspořádat farní den. K dispozici byly kusé zprávy, že v západní Evropě se farnosti scházejí i mimo liturgii. Toto je tedy první pokus a s konáním farního dne jsme neměli žádné zkušenosti. Cílem farního dne bylo neformální setkání farníků navzájem, ale i s ostatními občany při rozhovorech, duchovní povznesení a zábava. Protože se nám zdá, že pro mnohé nevěřící je těžké překročit práh kostela a i k povaze setkání, byl zvolen ke konání farního dne prostor neliturgický - parčík u kostela, kde již se 2x hrál úspěšně živý betlém. Parčík byl vybaven vypůjčenými lavičkami a stolky, ozvučením a občerstvovacím stanem. Farnice napekly 4 stoly koláčů, kuchař navařil 100 porcí guláše, nakoupilo se pití a cukrovinky. Vařila se káva a grok pro zahřátí. Počasí bylo poměrně chladné i když občas vysvitlo sluníčko. Otevřený kostel zval k návštěvě, prohlídce, ztišení. Účastníci farního dne v parčíku u kostela.

Po úvodním slově moderátora farního dne Ing. Antonína Krmaše, který shrnul zmínky o životě farnosti z obecní kroniky, vystoupil P. Pavel Kejdana. Otec Pavel Kejdana - františkán, řeholním jménem Otec Antonín je poříčským rodákem. Do obce, pokud mu to čas dovolí, příjíždí na návštěvy k bratrovi, příbuzným a také vždy potěší známé. Léta pracoval v duchovní správě na Liberecku a nyní pomáhá v Uherském Hradišti. Hovoří o domově, který tvoří především vztahy, pak teprve prostředí a kraj. Domov je především láska v rodině, odpuštění, trpělivost a řád - kořeny křesťanství. Vlastenectví je také úcta ke předkům. P.Pavel Kejdana při promluvě.

Sedmikrásek je společenství dětí, přibližného věku 3 - 10 let a jejich rodičů. Sedmikrásek se schází jednou za 14 dní a děti si zde hrají, zpívají, malují a také poslouchají. Zrovna nyní poslouchají pohádku o broučcích, kterou doplní za chvíli písničkou. Na památku dostane každé děcko papírovou lucerničku a křížek na čelo. Vystoupení sedmikrásku. V pozadí stojí občerstvovací stan.

Neratovskou farnost, kde je duchovním správcem P. Josef Suchár, navštívila naše farnost loni. Tato farnost se liší od ostatních dvěma věcmi. Ve farnosti je komunita, která se stará o děti a dospělé lehce mentálně postižené. K zvýšení soběstačnosti, komunita obhospodařuje zvířecí farmu. Druhou věcí je kostel s propadlou střechou a kde se přesto pod širým nebem slouží bohoslužby. Z promluvy P. Suchára: Službou církve je pomoc všem potřebným - nemocným, vězněným. Posláním křesťana je hlásání radostné zvěsti a starost o druhé. Boží rodina je rodinou všech lidí, radost z bytí, ze společenství - odpovědnost za to co přijímáme. Důležitá je naše historie - kořeny - neviditelná podstata života - je třeba vést plný život církve - ne jenom mše sv. Mše svatá - eucharistická oběť má být vrcholem; přijímáním eucharistického pokrmu dostáváme sílu do každodenní činnosti dle Kristových slov: beze mne nemůžete činit nic. Je třeba věrnosti - dotažení věcí - starší generace se především modlí ( růženec je nesmírně důležitá modlitba). Nic z vykonaného dobra se neztratí. Po každém krupobití začíná hospodář znovu. Stejně je třeba znovu začínat i v mezilidských vztazích. Starejte se jeden o druhého, tzn. v rovině sdílení a vzájemného naslouchání - je to součást radostné zvěsti. Stále zkoušet co je dobré - nesoudit a neposuzovat - naučit se dívat bez očekávání vděčnosti nebo požadavků. Bůh nikomu nedluží, ale oplácí mnohonásobně - nepřeberným množstvím darů. Náš dotek radosti, laskavosti a služby dává ostatním poznat Boha. P.Josef Suchár při promluvě.

Pro školáky ale i dospělé byla připravena řada soutěží zasazených do historie obce. První osadníci údolí Metuje se setkávali s divokou zvěří a tu poznávali soutěžící v první soutěži. Následoval lov zajíce k večeři. U večeře jsme museli vědět něco o benediktinech, neboť ti obhospodařovali severní část údolí. Při zemědělském hospodaření prvních osadníků bylo nutno znát i obilniny a rozumět počasí - a tyto hlavolomy tvořily závěr soutěží. Soupeřilo 5 družtev. Protože se ochladilo, po vyhlášení výsledků soutěží jsme se uchýlili do občerstvovacího stanu. Zde jsme si při harmonice, vínu a burčáku pěkně zazpívali, děti si venku u táboráku opekly uzeninu. Kolem 22. hodiny farní den skončil. Po organizační stránce byl den dobře zajištěn, škoda že nebyl hojněji navštíven. Soutěže pro školáky i dospělé.

Místní skautský oddíl prezentuje své drobné rukodělné výrobky, pro děti vystavuje morčata a rozdává skautské časopisy. Na snímku skaut Jenda Krmaš.

V doprovodném paralelním programu se mohly děti svézt na koni a poníku. O obě projížďky byl velký zájem. Své jezdecké schopnosti zkouší Hanička Térová.