Genesis |
 |
|
První kniha Mojžíšova (Genesis) byla sepsána na konci babylonského zajetí (babyl. zajetí 586-539 př.n.l. ), neznámým autorem, jako nejmladší kniha Thóry. Kniha vnikla kompilací košaté ústní tradice a pramenů "jahvista" (tradice v Judském království), "elohista"
(tradice v Izraelském království), tradice "deuteronomium" a "kněžský kodex". Kniha se dále přepracovává a konečnou, nebo-li posvátnou podobu získává v 2. až 1. stol.př.n.l. Kniha se skládá z více literárních žánrů: Gn 1-11 tvoří mýty (stvoření světa, stvoření Adama a Evy, lidský pád, vyhnání z ráje, potopa, Noe a jeho archa, Babylonská věž a zmatení jazyků). Jak a kdy vnikl svět nám říká věda. Věda říká, že svět vnikl velkým třeskem před 13,8 miliardami let. Velký třesk vůbec nevylučuje Boží režii. Adam s Evou nikdy nežili, zrovna tak neexistoval ráj. Lidé se vyvinuli z nižších forem života. Věda říká, že asi před 25 mil. let se z úzkonosých primátů Starého světa oddělila nadčeleď Hominoidi, do které dnes patří i člověk. Vývoj Hominoidů pokračoval především v Africe, ...Homo habilis (člověk zručný) žil před 2,4 až 1,5 miliony lety, Homo erectus (člověk vzpřímený) žil před 1,9 – 0,1 miliony lety, Homo sapiens (člověk rozumný) žil před 800 tisíci lety až dodnes. Kdy přesně se člověk stal člověkem (tedy s duší) se dnes neví. I zde se ve vývoji člověka předpokládá Boží režie. Mýtem jsou i potopa světa, Noe a archou a Babylonská věž. Gn 12-38 tvoří ságy (příběhy praotců) Gn 39-50 tvoří novela (Josefův příběh) Příběhy rodin Abraháma (19.-18. stol.př.n.l.), Izáka, Jákoba a Josefa, které končí ve 16. stol.př.n.l. |
|
|
|
|