Meditace

zpět menu
Z večeřadla do Getsemanské zahrady Mk 14, 26 (Mt 26, 30,, Lk 22, 39,, J 18, 1)

Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu.


Modlitba v Getsemane Mk 14, 32-42 (Mt, 36-46,, Lk 22, 40-46)

Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: „Počkejte tu, než se pomodlím.“ Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost. A řekl jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“ Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina. Řekl: „Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.“ Přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: „Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít? Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé.“ Znovu odešel a modlil se stejnými slovy. A když se vrátil, opět je zastihl spící; oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli. Přišel potřetí a řekl jim: „Ještě spíte a odpočíváte? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje.“



T.I.

V dnešní době má člověk často duši bolavou, je smutný, má černé myšlenky - jak se dnes s oblibou říká má "depku". V takových chvílích je důležité mít kolem sebe své blízké, kterým důvěřujeme, spoléháme na ně a jsou nám oporou. A my jsme naopak pro své blízké většinou ochotni udělat vše, co budeme moci a to nejen fyzicky, ale poskytnout i duševní podporu, povzbuzení. Někdy jsme však příliš zatíženi a unaveni všemi možnými starostmi a povinnostmi a tak se stane, že nejsme dost vnímaví, abychom vystihli ten správný moment, kdy je ta naše pomoc a podpora potřeba. V dané chvíli nám to prostě "nedojde" jsme "spící". Pak je marné říkat "kdybych to tušil, mohl jsem nějak zasáhnout". Takže buďme bdělí, vnímaví, pozorní a připravení.


Olda

,, Duch je odhodlán, ale tělo je slabé ". To je patrně problém mnoha nás věřících. Tolik bychom se chtěli modlit. A modlit se dobře, ,, ale tělo je slabé". Snad jedině těžká životní situace by nás donutila k opravdově prožité modlitbě a to se zase modlíme aby nás taková situace minula a tak nezbývá než spoléhat na Boží milosrdenství, protože jinak bychom se do nebe nikdy nedostali.


Tonda

Ježíš (Bůh - člověk) se modlí k Bohu, svému otci. Pro nás je tu návod, jak se modlit. Prosba, dialog. Je-li to možné, není-li to možné, beru to. Protože Bůh Otec nyní ví lépe, než Ježíš (Bůh člověk)? Je zde i lidský strach, hrůza, úzkost z vědomí bolesti, která je již za dveřmi. Co člověk je schopen udělat člověku vidíme zde i v celých dějinách (např. koncentráky,...), toho ani zvířata nejsou schopna.
































zpět menu