Meditace

zpět menu
Příchod Syna člověka Mk 13, 19-32 (Mt 24, 21-36,, Lk 21, 25-33)

S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku světa, který stvořil Bůh, až do dneška a nikdy nebude. A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny. A tehdy, řekne-li vám někdo: ‚Hle, tu je Mesiáš, hle tam,‘ nevěřte! Vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné. Vy však se mějte na pozoru! Všecko jsem vám řekl předem. Ale v těch dnech po onom soužení zatmí se slunce a měsíc ztratí svou záři, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí. A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou. Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř úhlů světa, od nejzazších konců země po nejzazší konce nebe. Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko. Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi. Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane. Nebe a země pominou, ale má slova nepominou. O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec.


T.I.

Tyto verše ve spojení se současným děním ve světě mohou působit značně depresivně. Jsme zahrnováni spoustou převážně negativních informací, ať už o přírodních katastrofách nebo o zemích poničených válkami, o nemocných a hladovějících dětech , o boji s coronavirem atd. Zdá se, že to zlé nějak převládá a tak často vyslechneme otázku "kdy a jak to skončí"? Hledáme a čekáme na nějaké jistoty, ale žádná plánovaná a uskutečňovaná opatření a dohody jistotu nepřinášejí.


Olda

Třináctka je prý nešťastné číslo. Třináctá kapitola Markova evangelia, zdá se, toto tvrzení dosvědčuje. Je plná hrůzných předpovědí. Dvacáté století bylo nejkrvavějším obdobím lidských dějin a podle evangelia můžeme usuzovat, že to byl pouhý počátek běd. Máme se tedy věru na co těšit. Co nám chce Ježíš tímto říci ? On který vidí celé dějiny lidstva až do jeho konce, nás možná nechce strašit, spíš nás varovat, vždyť má celé naše dějiny před sebou jako na talíři. Přesto je v tomto depresivním textu návod, jak se s tím vyrovnat , je obsažen ve třináctém verši ,, kdo vytrvá až do konce, bude spasen ". Dále pak neskočit na špek lžiprorokům, bdít a modlit se. V podstatě je to jednoduché. Horší už je to dodržet.


Tonda

Máme se čeho držet a tím je Slovo Boží zachycené v Bibli. Čtěme ho a přemýšlejme nad ním. Bůh není policajt číhající za rohem, aby nás přichytil při každém hříchu a ani trestající soudce, aby nás potrestal. Vždyť i lidský rodič netrestá dítě za každý prohřešek, ale stále odpouští. Je snad Bůh nemilosrdnější než lidský rodič? Takže se nebojme. Ježíš ví, že i spravedlivý pořád hřeší. Přesto nás Bůh má rád, a připravil nám mnoho příbytků v nebi. Místo na hříchy se soustřeďme na to, abychom plně prožili své lidství. Zpytujme svědomí, co se nám povedlo, poděkujme za to, neboť beze Mne nemůžete činit nic. Krásné je skautské, alespoň jeden dobrý skutek za den. Podaří-li se nám to, budeme z toho mít radost a nakopne nás to výš.
































zpět menu