Meditace |
 |
|
Prokletí fíkovníku Mk11,12-14 (Mt21,18-19) 12 Když vyšli druhého dne z Betanie, dostal hlad. 13 Spatřil z dálky fíkovník, který měl listí, a šel se podívat, zda na něm něco nalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic než listí, neboť nebyl čas fíků. 14 I řekl mu: „Ať z tebe již na věky nikdo nejí ovoce!“ Učedníci to slyšeli. A.D. Fíkovník byl krásně zelený, plný listů, zdálky vypadal nadějně, ale zblízka na něm nebylo ovoce. Kolik lidí vypadá z dálky jako dobří křesťané, ale z blízka už to tak slavné není. Nesnažíme se i my abychom budili jen dojem dobrých křesťanů? Pak mě ještě napadlo, že nebyl čas fíků. Někdy se stále modlíme a čekáme na vyslyšení, ale co když ještě nenastal ten správný čas. Měli bychom víc věřit, že Bůh ví, kdy je pro nás ten nejlepší čas. T.I. K fíkovníku můžeme připodobnit člověka, který na první pohled vypadá, že mu nic nechybí a tak od něho očekáváme něco víc - bohatou zkušenost ,určitý názor, životní postoj, poznání, víru. Ale při bližším zkoumání u něho nic z toho nenajdeme. "Že není čas fíků?" Nebo přijde snad chvíle, kdy v něm "uzraje" nějaké rozhodnutí? Vždyť přece své přesvědčení si vytváříme po celý život - opravujeme, prověřujeme, zpochybňujeme, upevňujeme a modlíme se, abychom našli a udrželi to, co je pro život nejdůležitější. Tonda Nebyl čas fíků, přesto Ježíš fíky očekával. I dnes hledíme na to, že není správný čas něco říci, nitro říká mluv, ústa však mlčí. I dnes hledíme na to, že není správný čas něco udělat, nitro říká dělej, ruce a nohy se však nehýbou. Ježíš říkal a konal mnoho věcí, které se zdáli příliš neobvyklé, radikální, přímo rouhačské podle tehdejšího názoru. Nečeká také od nás, že máme odložit falešné ohledy a konat podle svědomí, vhod či nevhod? Kéž bychom vždy přinášeli dobré fíky.  |
|
|
|
|