Meditace |
 |
|
Podobenství o zlých vinařích Mk 12,1-11 (Mt 21,33-44,,Lk 20,9-18) Začal k nim mluvit v podobenstvích: „Jeden člověk vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal nádrž k lisu a vystavěl strážní věž; pak ji pronajal vinařům a odcestoval. V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby od nich vybral podíl z výnosu vinice. Ale oni ho chytili, zbili a poslali zpět s prázdnou. Opět k nim poslal jiného služebníka. Toho zpolíčkovali a tak zneuctili. Poslal dalšího, toho zabili; a mnoho jiných – jedny zbili, jiné zabili. Měl ještě jednoho: svého milovaného syna. Toho k nim poslal nakonec a říkal si: ‚Na mého syna budou mít přece ohled.‘ Ale ti vinaři si mezi sebou řekli: ‚To je dědic. Pojďte, zabijeme ho a dědictví bude naše!‘ A chytili ho, zabili a vyhodili ven z vinice. Co udělá pán vinice? Přijde, zahubí vinaře a vinici dá jiným. Nečetli jste v Písmu slovo: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích‘?“ A.D. Bůh poslal na svět proroky, ale lidé je neposlouchali. Poslal svého Syna a i ten byl zabit, ale to není konec, je vzkříšen, aby lidstvo vykoupil. Taková je Boží láska. T.I. I nám, stejně jako těm vinařům, vytvořil Pán všechny podmínky k dobrému životu. Ale lidé v průběhu času na Tvůrce jaksi zapomněli a nabyli dojmu že vše dokáží sami, že vše je jejich zásluha, že jsou vlastními pány a nikoho, že nepotřebují. Nechtějí ani slyšet o úctě, vděku, pokoře, lásce. Každou takovou zmínku od sebe odhánějí a naprosto odmítají. A přeci s námi má Bůh nekonečnou trpělivost a v průběhu života nám zprostředkovává setkávání s různými lidmi, událostmi, dává nám prožít různé neobyčejné zážitky. To vše by nás mělo dovést k poznání pravdy, uvědomění si Boží lásky a naučit nás ji také rozdávat. Tonda Vše co máme, věci hmotné i talenty k různým činnostem, také čas života, máme od Pána. Občas jsme všichni zlými vinaři, neboť tyto věci necháváme ležet ladem, nebo je nevyužíváme k dobrému, ale ke zlému. Máme být kamenem nárožním, tedy důležitým prvkem ve stavbě našeho života, který tady máme, jako stavitelé vystavět. Často se spokojíme, že jsme jen bezvýznamnou cihlou. Nemáme také bránit jiným, kteří se snaží, být tím kamenem nárožním. Když se zakládala v 80. letech stavba rodinného domu, nárožní cihly se měřili pravým úhlem a ještě se kontrolovali úhlopříčky, zdali jsou stejné. Budou-li nárožní kameny (cihly) posazeny špatně, bude dům šišatý. Takže buďme dobrými nárožními kameny, Pánu na nich velmi záleží. |
|
|
|
|