Meditace |
 |
|
Ženy u Ježíšova hrobu Mk 16, 1-4 (Mt 28, 1-4,, Lk 24, 1-2,, J 20, 1) Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu. Říkaly si mezi sebou: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?“ Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký. A.D. Někdy si dopředu děláme zbytečné starosti, jak něco zvládneme. Jestli je to Boží vůle ( abychom to zvládli), Bůh se postará, abychom to zvládli. T.I. Ráno se ženy vypravily k hrobu, aby mohly vykonat to, co si předsevzaly. Cestou si dělaly starosti jak se jim to podaří, když jim brání ten velký kámen u vchodu. Na místě ale bylo vše jinak, ani Ježíšovo tělo tam nebylo - ta hrůza, strach, úžas a nakonec pak r a d o s t ! I nám se stává, že máme obavy a děláme si starosti zda se nám podaří zvládnout, uskutečnit to či ono. A někdy je také všechno jinak a nedaří se nám a jsme bezradní, zklamaní, znepokojení i rozlobení. I tímto způsobem nás Bůh oslovuje - mění situace, okolnosti, děje a vede nás pro naše dobro a spásu dle svého plánu jinou cestou. I nám někdy přivádí do cesty "nějakého svého anděla", aby posílil naši víru, že Ježíš je stále s námi a nikdy nás neopustí. V.K. Každodenně jsme svědky Božího vedení v našem životě v dnešní době. Prožíváme obavy, ztrácíme víru v Boha, další dny nám ukazují cesty, kterými nás Bůh vede, i když se nám zdály být nemožné a složité. S odstupem času pak zjistíme, že vydržíme víc než jsme předpokládali, to však bylo s pomocí Boží. Kdybychom věděli dopředu o Božích záměrech s námi, zajisté bychom se nepodřídili, teprve s Jeho pomocí jsme schopni vytrvat. |
|
|
|
|