Meditace |
 |
|
Předpověď o zkáze chrámu a Jeruzaléma Mk 13, 1-18 (Mt 24, 1-20,, Lk 21, 5-21) A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pohleď Mistře, jaké to kameny a jaké stavby!“ Ježíš mu řekl: „Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“ Když seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se ho Petr, Jakub, Jan a Ondřej: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení, až se začne všechno schylovat ke konci!“ Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a svedou mnohé. Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale to ještě nebude konec. Povstane národ proti národu a království proti království, v mnohých krajinách budou zemětřesení, bude hlad. To bude teprve začátek bolestí. Vy sami se mějte na pozoru! Budou vás vydávat soudům, budete biti v synagógách, budete stát před vládci a králi kvůli mně, abyste před nimi vydali svědectví. Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům. Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý. Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život. Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Když pak uvidíte ‚znesvěcující ohavnost ‘ stát tam, kde být nemá – kdo čte, rozuměj – tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor; kdo je na střeše, ať nesestupuje a nevchází do domu, aby si odtud něco vzal; a kdo je na poli, ať se nevrací domů, aby si vzal plášť. Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Olda Třináctka je prý nešťastné číslo. Třináctá kapitola Markova evangelia, zdá se, toto tvrzení dosvědčuje. Je plná hrůzných předpovědí. Dvacáté století bylo nejkrvavějším obdobím lidských dějin a podle evangelia můžeme usuzovat, že to byl pouhý počátek běd. Máme se tedy věru na co těšit. Co nám chce Ježíš tímto říci ? On který vidí celé dějiny lidstva až do jeho konce, nás možná nechce strašit, spíš nás varovat, vždyť má celé naše dějiny před sebou jako na talíři. Přesto je v tomto depresivním textu návod, jak se s tím vyrovnat , je obsažen ve třináctém verši ,, kdo vytrvá až do konce, bude spasen ". Dále pak neskočit na špek lžiprorokům, bdít a modlit se. V podstatě je to jednoduché. Horší už je to dodržet. Tonda Ježíš nám říká, že my jsme chrám Ducha svatého a také, kde jsou 2 nebo 3 shromážděni v Jeho jménu, On je uprostřed nich. Co potřebujeme k shromáždění? Když je pěkné počasí, stačí k shromáždění venkovní prostory. Když je špatné, vyhovuje prostá vytápěná místnost se sociálním zařízením. Je dobré, když je vybavena kuchyňkou a projekční technikou. Nové katolické stavby se již často těmito potřebami řídí, vznikají komunitní centra. Centra, kromě sloužení mší svatých, slouží ke scházení skupin, výuce, rodinným slavnostem, kulturním akcím. Triumfalismus a přeplácanost kostelů je nahrazena jednoduchostí a praktičností. Kostely se stávají muzeji minulé doby života církve. Většina se jich postupně uzavře, protože jedním důvodem bude, nedostatek prostředků na jejich údržbu. Dalším důvodem bude úbytek věřících a kněží. Zbylí věřící se sami budou muset postarat o jiné komunitní prostory. Večeřadlo byla pronajatá, zařízená místnost. V malých komunitách, menších a prostších prostorech si budeme bližší. |
|
|
|
|